Průlomová změna inslovenčního zákona. Jasný postup provádění srážek ze mzdy!

Novela insolvenčního zákona má vyřešit výkladové nesrovnalosti souběhu exekučních srážek se zahájením insolvence. Od roku 2014 jednoznačný postup.

·                                 Podle  ministerstva spravedlnosti nelze ve fázi do rozhodnutí o způsobu řešení dlužníkova úpadku připustit výklad, který by s odkazem na ustanovení § 109 odst. 1 písm. c) insolvenčního zákona dovozoval, že po zahájení insolvenčního řízení do rozhodnutí o způsobu řešení úpadku má dlužník jako osoba s dispozičními oprávněními nárok na uvolnění prostředků blokovaných na účtu ve prospěch nařízené a dosud neukončené exekuce.Až do okamžiku, kdy bude rozhodnuto o způsobu řešení úpadku, je možné činit úkony nařízeného výkonu rozhodnutí či exekuce, tedy i nadále probíhají srážky z příjmu dlužníka, nejsou však poukazovány oprávněnému, ale deponují se u plátce mzdy či u peněžního ústavu, vysvětluje mluvčí Štěpánka Čechová. Srážky by tedy měly probíhat i nadále, ale nevyplácí se dlužníku ani věřiteli. Po rozhodnutí o způsobu řešení úpadku vyplatí plátce mzdy deponované částky insolvenčnímu správci. 

V tomto smyslu hovoří i důvodová zpráva k novele insolvenčního zákona. Pokud by totiž dlužník mohl po dobu zahájení insolvenčního řízení disponovat s peněžními prostředky, které jsou určeny na exekuce, znamenalo by to značné poškození individuálních práv oprávněného věřitele v případě, že úpadek nebude osvědčen. Důvodová zpráva dále odkazuje na poznatky z praxe, kdy se v některých případech dlužníci snaží vyhnout provedení nařízené exekuce úmyslným opakovaným podáváním nedůvodných insolvenčních návrhů a odvolávají se přitom právě na ustanovení § 109 insolvenčního zákona.

Zjednodušeně řečeno, zahájení insolvenčního řízení má pro dlužníka znamenat pouze to, že nárok na jeho peněžní prostředky (dosud postižené exekucí) nemá jeden konkrétní exekuční věřitel (nebo více dle pořadí), ale stávají se nárokem všech věřitelů přihlášených v insolvenčním řízení. Od okamžiku zahájení řízení do rozhodnutí o způsobu řešení úpadku dlužníka je možné nadále provádět srážky z dlužníkovy mzdy, tyto prostředky však nelze vyplatit oprávněnému (v tomto ohledu by již šlo o provedení výkonu rozhodnutí).

Nové znění § 109 odst. 1 písmeno c):

Výkon rozhodnutí či exekuci, která by postihovala majetek ve vlastnictví dlužníka, jakož i jiný majetek, který náleží do majetkové podstaty, lze nařídit nebo zahájit, nelze jej však provést. Pro pohledávky za majetkovou podstatou (§ 168) a pohledávky jim na roveň postavené (§ 169) však lze provést nebo vést výkon rozhodnutí či exekuci, která by postihovala majetek náležející do majetkové podstaty dlužníka, na základě rozhodnutí insolvenčního soudu vydaného podle § 203 odst. 5 a s omezeními tímto rozhodnutím založenými. Není-li dále stanoveno jinak, výkon rozhodnutí nebo exekuce se i nadále nařizuje nebo zahajuje a provádí proti povinnému.