Odvolání nemá odkladný účinek

Odvolávat se proti usnesení o nařízení exekuce má smysl například, pokud exekuční titul neexistuje nebo není vykonatelný, je-li tatáž pohledávka vymáhána i jinou exekucí nebo byla zaplacena ještě před nařízením exekuce. Exekutor ovšem některé úkony směřující k vymožení pohledávky věřitele (v exekučním řízení „oprávněného“) může provádět ještě před doručením usnesení o nařízení exekuce dlužníkovi (v exekučním řízení „povinnému“) a pokračovat v nich může i v případě, že se povinný proti usnesení o nařízení exekuce odvolá.

Exekutor zpravidla zablokuje povinnému jeho bankovní účty a v katastru nemovitostí vyznačí omezení dispozičního práva k nemovitostem, které povinný (spolu)vlastní. Pokud exekutor nerozhodne jinak, povinný nesmí po doručení usnesení o nařízení exekuce disponovat se svým nemovitým i movitým majetkem nad rámec běžných činností, jeho správy a udržování. Exekutor, oprávněný nebo přihlášený věřitel se přitom mohou dovolat neplatnosti právních úkonů povinného, které by tuto povinnost porušovaly.

Do doby, než se usnesení o nařízení exekuce stane pravomocným (marným uplynutím lhůty pro odvolání nebo pravomocným rozhodnutím odvolacího soudu), exekutor může majetek povinného zajistit, ale nesmí jej prodat. Podáním odvolání proti usnesení o nařízení exekuce na konci 15 denní lhůty lze oddálit dražební prodej zajištěného majetku a získat tak trochu času, který se vyplatí využít k sehnání finančních prostředků na úhradu vymáhané pohledávky a nákladů exekučního řízení.